Azalky patria spolu s rododendrónmi, vresmi a vresovcami do skupiny vresoviskových rastlín. Vzhľadom k tomu, že azalky aj rododendróny majú podobné nároky na pestovanie, nasledovné rady a odporúčania môžete s úspechom požiť pre obidve rastliny. Azalky však bývajú na nároky o niečo skromnejšie.
Vřesovištní rostliny jsou kyselomilné, tedy nesnášejí vyšší obsah vápníku v půdě. Půdu vyžadují rododendrony propustnou, vzdušnou a kyselou, s hodnotou pH mezi 4,5 – 5,5.
Azalky svými zářivými pastelovými barvami převážně v tónech žlutých, oranžových, růžových až červených tvoří doplněk i protiváhu stálezeleným rododendronům. Také na podzim upoutají zbarvením listů do oranžova až červena. U nás pěstované odrůdy dosahují výšky kolem 1,5 metru a jsou to hustě rozvětvené drobné keříky se široce zvonkovitými, nevonícími květy pastelových barev.
Tzv. Gentské azalky dosahují výšky až dvou metrů, mají drobné rourkovité a vonné květy v bohatých květenstvích. Poloopadavé varianty azalek najdete většinou v obchodech pod názvem „japonské azalky“. Jde o velmi nízký, hustý a jemně větvený keř s drobnými listy, kvetoucí tak bohatě, že se na povrchu rostliny vytvoří souvislá barevná plocha. Čím starší je azalka, tím je obvykle krásnější. V Čechách můžete nádhernou sbírku rododendronů spatřit v průhonickém parku.
SUBSTRÁT
Pestovateľský substrát či zemina je najdôležitejším prvkom pri výsadbe rododendrónov. Substrát si môžete namiešať alebo zvoliť už hotový, ktorý v presnom pomere obsahuje všetky prísady tak, aby zaistil dobrý vývoj a rast kvetov už od momentu výsadby. Nikdy nesmie obsahovať vápnik! Rododendróny a azalky správne vysaďte a dočkáte sa žiarivých kvetov.
Chcete-li míchat substrát sami, pak použijte hrubou vláknitou rašelinu – je vzdušná, velmi snadno přijímá a drží vodu, má velmi nízkou hodnotu pH. Velmi vhodná je i borová hrabanka nebo borová kůra – borka, která má výbornou nakypřovací schopnost a velmi dobře drží vláhu, a dále přidejte směs pilin nebo hoblin, které také velmi dobře drží vláhu a kypří těžší půdy, pro zvýšení propustnosti lze použít i písek nebo perlit. DOPORUČUJEME však použít již připravené substráty – velmi kvalitní je FLORIA Substrát pro kyselomilné rostliny.
VÝSADBA
Vysazovaným rododendronům i azalkám musíte vyrýt dostatečně prostornou jámu, minimálně dvakrát větší, než je kořenový bal rostliny. Vyvarujte se výsadbě do jílovité půdy, dochází v ní k zadržování vody a hrozí přemokření kořenového balu.
Zkypřete dno jámy a do nakypřené vrstvy zapracujte trochu štěrku jako drenáž. Na dno jámy nasypte vrstvu substrátu pro rododendrony a zasaďte keř – vrstva substrátu by měla mít alespoň 40 cm. Pokud uvedený postup výsadby nedodržíte, hlavně v oblastech s vápenatou půdou, naruší se u rostliny příjem železa a hořčíku – objeví se tzv. chloróza, jejímž typickým projevem jsou žluté listy s výrazným zeleným žilkováním. Azalky přesazujeme po odkvětu, jednou za 2 – 3 roky, kdy u starších rostlin postačí jen doplnit substrát.
PESTOVANIE
Azalky potřebují celoročně vyrovnanou vlhkost – kořenový bal nesmí nikdy zcela vyschnout, avšak trvalé mokro poškozuje kořeny. Růst i zdravotní stav azalek je mnohem lepší v blízkosti malé vodní plochy, potoka či mokřadu. Vybírejte stanoviště chráněná proti úpalu, ostrému rannímu slunci, nízkému a ostrému zimnímu slunci a mrazivým a vysušujícím větrům – ideálně na západní až severní straně svahů, budov a vyšších porostů nebo pod hluboko kořenícími stromy, jako jsou borovice, duby, modříny, jedle či jinany. Rododendronům vadí jarní výsušné větry, po nichž květy zasychají na vrcholcích keřů ještě v pupenu nebo v poupěti.
Rostliny mají mělký kořenový systém, proto je nikdy neokopávejte, pouze mulčujte – vždy na jaře k nim přisypte 10 cm vrstvu substrátu, abyste pomohli udržet půdě vlhkost a udrželi kořeny v chladu. Azalky pěstované v nádobách ukryjeme v září a říjnu před prvními mrazíky do místnosti s teplotou 10 -15 °C. V době, kdy se začnou objevovat poupata, snesou rostliny vyšší teploty, přechodně i 15 -18 °C – čím teplejší však bude místnost, tím rychleji rostlina zahyne. V silných mrazech se stálezeleným rododendronům v zimě zkrucují listy, tím zmenšují výpar vody obsažené v listech – po mrazech se listy narovnají.
HNOJENIE
Rododendrony je třeba pravidelně přihnojovat hnojivem pro bez obsahu vápníku. Ideální je například FLORIA kapalné hnojivo pro kyselomilné hnojivo nebo FLORIA Hnojivo pro kyselomilné hnojivo v kompaktované (grnaulované) formě, který všem kyselomilným rostlinám dodává potřebné výživné látky. Nehnojené keře se odspodu vyholují a jsou náchylnější k houbovým chorobám zejména na kořenovém krčku. Kdežto hnojené keře se lépe větví, kvetou a snášejí řez. Přihnojujeme zejména v době růstu – od května do konce července.
KULTIVÁCIA, REZ, TVAROVANIE
Väčšina rododendrónov má roky kompaktný rast a nepotrebuje žiadne strihanie. Staršie kríky občas odspodu zhadzujú listy a postranné vetvičky uschnú.
Nehezký keř tvarujte brzy na jaře, řez veďte těsně nad párem listů, na zdřevnatělých výhonech, kde listy nejsou, řežte nad spícími očky. Starší keře čas od času vyžadují hluboký řez až do starého dřeva, asi 30 až 40 cm nad zemí, a to hned zjara. Zaštipujte nové výhony, které vyrůstají na jaře až do května, aby rostlina vytvořila kompaktní keřík. Po odkvětu můžete lehce prořezat mladé rostliny – na zkrácených holých větvích se probudí spící pupeny a do zimy narostlé větévky ještě stačí dostatečně vyzrát. Asi čtyři týdny po odkvětu vylamujte odkvetlé části – keře vypadají lépe a podpoříte pravidelné rozvětvování a bohatou násadu květních pupenů na další rok. Pokud odkvetlá květenství na keři necháte, začnou se vytvářet plody, které rostlinu zbytečně oslabí a v dalším roce nemusí rododendron vykvést.
